Když se vyvolávají duchové, nesmí se nikdy nikdo zeptat na jednu věc: Kdy on sám zemře. Několik mladých lidí jednou pořádalo seanci. Všichni drželi ukazováčky a prostředníčky na jedné sklenici. Když pokládali otázky, pohybovala se sklenice mezi písmeny a číslicemi napsanými na bílém listu papíru. Najednou se jeden kluk zeptal: Kdy umřu? Ostatní ztuhli hrůzou. Pozorovali, jak se sklenice pohybuje po papíře a píše datum 12. března téhož roku. Do tohoto data zbýval rovný týden. Chlapec se dal do smíchu, protože nevěřil tomu, že zemře, bylo mu teprve třináct let. Ale zemřel 12. března ho cestou domů ze školy srazilo auto.
de to