Jednoho pátečního večera přijela na nádraží řada mrazicích vagonů. Jeden ze železničářů měl projít všechny vagony,odečíst údaje z tlakoměrů a dalších přístrojů a zapsat je do protokolu. Když vešel do prvního vagonu,zabouchly se za ním těžké oplechovane dveře. Nikdo ho neslyšel, jak do nich buší. Bylo mu jasné, že nemá šanci přežít přes víkend ve dvaceni osmi stupních pod nulou, když má na sobě jen tenké letní šaty. Začal si zapisovat, jak jeho tělo reaguje:
5 minut: Chodím, je mi zima.
10 minut: Mrznou mi nohy
15 minut: Nemám cit v prstech
V pondělí ráno otevřeli kolegové dveře od vagonu a našli ho tam mrtvého. Na podlaze ležela řada lístků se zápisy, jak mráz postupoval jeho tělem. Mrazení ale nebylo zapnuté, muže zabila jeho vlastní představivost.